Úplatkářství a korupce jsou pro podniky velmi reálnými hrozbami, které zřejmě u mnoha organizací zůstávají pod pokličkou. Jedná se o rizika, kterým lze úspěšně čelit proaktivním, strukturovaným přístupem, který do značné míry předchází incidentům nebo je odhaluje a řídí, pokud k nim dojde.
Určit skutečný rozsah korupce je obtížné, protože velká část korupce zůstává neodhalena, ale odhady organizací, jako je OSN, WEF a Světová banka, ji odhadují na 3,6 bilionu dolarů ročně. Nejnovější zpráva Asociace certifikovaných vyšetřovatelů podvodů (ACFE), Occupational Fraud 2022: A Report to the nation, uvádí celkové ztráty pro podniky v závratné výši 4,7 bilionu dolarů.
Podvody v zaměstnání jsou širokým pojmem a zahrnují například přivlastnění majetku a finanční trestné činy páchané jednotlivci nebo malým počtem osob formou zpronevěry a krádeže hotovosti.
Zpráva ACFE zdůrazňuje, že slabým článkem každého podniku je také to, co mnozí považují za jeho nejsilnější stránku, a to jsou zaměstnanci. Všechny organizace musí svým zaměstnancům svěřit přístup ke svému majetku nebo kontrolu nad ním. Právě tato důvěra může způsobit, že se organizace stanou zranitelnými vůči profesním podvodům. Všechny podvody jsou totiž ve své podstatě založeny na narušení důvěry.
Ačkoli profesní podvody mohou být prováděny téměř na kterékoli úrovni organizace, zpráva ACFE uvádí, že 23 % z nich je pácháno vlastníky nebo vedoucími pracovníky. Ačkoli je počet podvodů nižší než u podřízených zaměstnaneckých pozic, finanční náklady jsou téměř vždy mnohem vyšší. Vezmeme-li to napříč odděleními a funkcemi, pak zhruba polovina případů připadá na provozní oddělení (15 %), účetní oddělení (12 %), vedoucí pracovníky (11 %) a obchodní oddělení (11 %).
Každé vyšetřování úplatkářství a korupce nebo podvodu naznačuje, že riziku je vystavena každá organizace bez ohledu na její velikost nebo obor činnosti. Ztráty mohou být reálně vyšší ve větších organizacích, ale rozsah ztrát je srovnatelný ve všech velikostech. ACFE uvádí, že organizace v průměru přicházejí o 5 % příjmů ročně. Zajímavé je, že 85 % podvodníků vykazovalo varovné signály chování, které svědčí o podvodu.
Průzkum DNV zdůraznil, že jen málo podniků je na pokročilé úrovni vyspělosti, pokud jde o systémy proti úplatkářství. Ukázal také, že odpovědnost je často delegována na výkonného pracovníka nebo generálního ředitele, nikoli na specializovanou radu, výbor nebo tým, což je doporučený postup podle normy pro systém řízení boje proti úplatkářství ISO 37001. Cílem této praxe podle normy ISO je zabránit střetu zájmů, který může nastat, pokud je jedna osoba odpovědná za provoz a zisk a ztrátu.
Politika týkající se "whistle blowingu" je považována za nástroj jakéhokoli strukturovaného přístupu k odhalování incidentů. Zpráva AFCE uvádí, že digitální metody, jako je e-mail nebo hlášení přes web, byly účinnější než telefonní horká linka. Bez ohledu na kanál se zdá, že většinu případů hlásí zaměstnanci.
Zajímavé je, že téměř polovina všech profesních podvodů vzniká v důsledku absence jakýchkoli vnitřních kontrol nebo nedostatečnosti stávajících kontrol. V 81 % případů, kdy byl podvod odhalen, změnila příslušná organizace své stávající kontrolní mechanismy proti podvodům. To jasně ukazuje, že ve většině organizací rozhodně chybí kontrolní mechanismy, a poskytuje pádný argument pro zavedení strukturovaného přístupu proti podvodům raději dříve než později.